zpátky do moře

Rozhodl jsem se, že si koupím píčus. Měli hozrovna tou dobou se slevou, a dal se pořídit aj na splátky. Nakopnul jsem tedy motocykl a vyjel do města do velkýho krámu. Po cestě mi spadly za klobouk tři oříšky, tak jsem je strčil do kapsy, že je dám starý, až přijedu.

Ve velkym krámě bylo hodně lidí. Dost jsem se bál, že tam je někdo s podobnými úmysly a já přijdu na řadu pozdě. Pičus byl totiž jenom jeden. On se nedá duplikovat a nemnoží se. Chápu, že o něj není takovej zájem, sám o sobě je totiž k ničemu. Jenže mě se hodí.

Čekal jsem trpělivě. Jenže když na mě přišla konečně řada, řekli mi, že jsem si to celý vymyslel a že žádnej pičus se slevou neexistuje. Jeden by sice měli, ale stojí moc peněz a zlevňovat ho prej nebudou. Von prej si jednou pro to nějakej hňup určitě příde.

Tou informací mě pořádně nasrali. Tyhle reklamní triky nenávidím. Rozepl jsem si kalhoty a začal silným proudem chcát na ty kravaty. Můj mnoholetý tréning v zadržování obrovského množství moči se nyní osvědčil. Když jsem odcházel, byly tam dva utopený a všechno zboží jim navlhlo. Prasata! Po cestě domů jsem pak na ně z budky zavolal hygienu.

zpátky do moře