Za hory, za doly na paloučku nikoho v zemi nikde. Pod mechem v houští ožívají za svitu měsíčních paprsků bytosti kouzelné. Zjevem podobní jsou skřítkům v chundelatých kostýmcích. Někteří nosí obrazy krajin z ptačího pohledu na zádech. Ale ze zorného pole hada je to hustej vál na jabko-strom.
Opustil jsem lesík plný skřítku, abych stál na balkóně panelového domu. Pozoroval jsem pískoviště pod borovicemi.... s barevnými kříži si tam hrály děti. Ve stínu stála kamenná,mechem i lišejníky porostlá ryba požíračka. Děti lezli velkou tlamou, jež vedla do žaludku zvířete,vycházeli ocasem.
"Celá hra byla patrně docela zábavná":
Ze stinného po zarožku vykukovala hlava s knírkem jedním.
Dívčí hlava s mušlemi, fouskem snila o zpěvu moře v ustraní temných cest nočních lesů. Za úsvitu se promění v růžo-srstého parožnatce.
Zahradu zapomněnou okupoval kolos ženy, ve vaně. Plastový klobouk muchomůrky hravě dotvářel její novou hlavu. Tělo porostlé, od hlavy až k patě, krátce střiženým anglickým trávníkem. V dutině břišní si nechala postavit bazének, oválného typu, s chlorovanou vodou. Naproti paní s kloboukem si Bubačka vybudovala pozorovatelnu nad magickými bažinkami, aby v klidu mohla sledovat krajinku jelimanů pod větvemi pohupujících se jontů čarovějníku. Očekávala návštěvu lesního Ducha Pucha. Měla posekaný trávník v obyváku a vyčistěné čalounění na jediném křesle po mamince a tatínkovi. "Ach jo dneska se mi to moc nehodí ta návštěva toho Ducha. Zrovna mám poklizeno. Duch puch měl někdy příliš velký vliv na celkovou atmosféru života v krajině Jelimanů. Vlastnil podivný vzhled se zrakem houbového dědka", pomyslela si Bubačka. Ale nakonec se návštěva nekonala. Duch Puch se zdržel na zahradě u souseda pana Kotrče.
Je večer, v magické zahrádce uprostřed lesa, jenž se prostírá na úpatí hor, co běží krajinou kosmických častí šumu, zrychleného času, délky života do jedné chvilky, probuzení v rájí nebeském. Bubačka sedí v křesle po rodičích, pozoruje lekníny uchem vody z fontány. Konec léta v zahradě zarostlé kopřivou, laštovičníkem, kudlibabkou, která si před padesáti léty hrála s dětmi prababičky, na cestičkách mezi záhonky. Kde nájemníci z činžáku ve středu města, pěstovali převážně jahody, astry, růže, konvalinky. Záhonky si oddělovaly zavařovačkami, vyprázdněnýma kelímkama od jogurtů a kamením. Vykvetla růže.
(2005-2006)
terdam
centrum.cz