Dějiny hudby

Alexander Nikolajevič Skrjabin (1872-1915)

Ruský skladatel Alexander Nikolajevič Skrjabin se narodil 6. ledna roku 1872. Ve 13 letech byl členem kadetního armádního sboru. Jeho první profesorem klavíru byl Nikolaj Sverev. Skrjabin měl velmi drobnou ruku, měl obtíže obsáhnou interval oktávy (!). Sverev byl se svým žákem velmi spokojen, ale jeho nástupce ho zastínil. Tento mladý pianista měl velmi velké ruce, uchopil interval duodecimy (!) a jmenoval Sergej Vasiljevič Rachmaninov a tudíž mohl zahrát jakýkoliv akord. Byl to jediný klavírista, který Skrjabina předčil u závěrečných zkoušek na moskevské konzervatoři, kde studoval m.j. u S. I. Tanějeva a V. I. Safonovova. Skrjabin si stejně jako o mnoho let před ním poranil Robert Schumann poranil ruku a nebyl schopen velmi dlouhou dobu veřejných klavírních produkcí. Jako klavírista a dirigent koncertoval často v západní Evropě, kde získal nejen slohové podněty pro svůj skladatelský vývoj. Byl to umělec myslitel, který spojoval své tvůrčí úsílí se snahou vyjádřit závažná myšlenková poselství filosofického dosahu. V tomto smyslu prošel různými názorovými vlivy od německé idealistické filosofie (Kant, Hegel aj.) a Friedricha Nietzscheho až i k ideálů, růského revolučního hnutí z roku 1905; inspirovalo ho rovněž různé orientální filosofické proudy. Skladatelsky navázal na romantiky. Jeho klavírní skladby jsou blízké Chopinovy. Později jeho klavírní tvorba novátorské melodicko-harmonické i nástrojově-technické a zvukové postupy, blízké impresionismu a předjímající dokonce další vývoj (zejména expresionismus a konstruktivismus). A.N. Skrjabin zemřel 27. dubna 1915 na karbunkl (což je hnisavý zánět několika sousedních míšků vlasových /jak praví http://mujweb.cz/veda/igmen/index/stranky/slovnik/k.htm/) horního rtu.